Výhodou by bylo, kdyby intranet bylo možné spustit i mimo prohlížeč. Tzn. v nějaké aplikaci, kterou budeme mit pod kontrolou a rozhraní bude vždy stejně generované. Rozšíří to možnosti zabezpečení atd..
Velkým přínosem takového řešení by bylo, že by to usnadlino přístup k hardwaru - tj. například ke čtečce čárových kódů, ke čtečce RFID, k LEDkám indikujícím skladové pozice, k váze součástek, popřípadě i nějakým výrobním technologiím (například peci a obdobným zařízením).
Electron, resp. nodejs umí přistupovat k sériovce, k HID zařízením, umí si "zamknout" klávesnici, zacházet s GPIO a mnoho dalšího.
Jedno z možných řešení by mohlo být založené na frameworku Node.JS a Electron. Electron by se stal klientem pro intranet.
Řešení by pak vypadalo například takto:
V intranetu jsou již přípravené metody, které umí poznat, jestli je web spuštěný z "naší" aplikace nebo je spuštěný v nějakém "náhodném" prohlížeči.
Výhodou by bylo, kdyby intranet bylo možné spustit i mimo prohlížeč. Tzn. v nějaké aplikaci, kterou budeme mit pod kontrolou a rozhraní bude vždy stejně generované. Rozšíří to možnosti zabezpečení atd..
Velkým přínosem takového řešení by bylo, že by to usnadlino přístup k hardwaru - tj. například ke čtečce čárových kódů, ke čtečce RFID, k LEDkám indikujícím skladové pozice, k váze součástek, popřípadě i nějakým výrobním technologiím (například peci a obdobným zařízením).
Electron, resp. nodejs umí přistupovat k sériovce, k HID zařízením, umí si "zamknout" klávesnici, zacházet s GPIO a mnoho dalšího.
Jedno z možných řešení by mohlo být založené na frameworku Node.JS a Electron. Electron by se stal klientem pro intranet.
Řešení by pak vypadalo například takto:
V intranetu jsou již přípravené metody, které umí poznat, jestli je web spuštěný z "naší" aplikace nebo je spuštěný v nějakém "náhodném" prohlížeči.